Charakteristika třídy
Obojživelníci (Amphibia)
Typické znaky třídy:
- Nemají zárodečné obaly.
- Larvy dýchají vnějšími žábrami.
- Mají plicní krevní oběh.
- Na končetinách obojživelníků je 5 prstů.
- Mají vytvořen krk (hlava je pohyblivá).
Mezi obojživelníky řadíme studenokrevné živočichy, jež demonstrují přechod života ze sladké vody na souši. Neexistuje obojživelník, jež by žil v moři. Na sladkovodní prostředí jsou tito živočichové vázáni minimálně kvůli svému rozmnožování. Larvy obojživelníků totiž žijí ve vodě a dýchají žábrami, které se po přeměně v dospělce mění v plíce. K tomuto je přizpůsoben také oběhový systém (plicní oběh). Na dýchání se značně podílí také bohatě inervovaná kůže. Dospělci se živí výhradně dravě. Larvy žab přijímají rostlinou potravu, larvy ocasatých obojživelníků loví drobné živočichy.
Obojživelníci postrádají zárodečné obaly (amnion a allantois), odtud označení Anamnia. Nakaždé končetině mají pět prstů, stejně jako ostatní čtyřnožci (Tetrapoda). Lebka je spojena s páteří pomocí týlního kloubu a obratlů atlas a čepovec. Proto je spojení pohyblivé.
Obojživelníci jsou převážně noční živočichové. Mimo ukrývání se ve tmě používají ke své obraně také výstražné zbarvení (mlok, kuňka) či jedové žlázy v kůži (ropucha).
Působením člověka, zejména znečišťováním vod a ničením původních biotopů, je mnoho obojživelníků na seznamu ohrožených živočichů. V naší republice je chráněna velká většina obojživelníků.